11. 5. 2012

Christiana F. - My děti ze stanice ZOO

Autor: Podle vyprávění Christiany F. sepsali Kai Hermann a Horst Rieck
Název: My děti ze stanice ZOO
Originální název: Wir Kinder vom Bahnhof ZOO
Nakladatelství: Ein stern-buch
Poznámka: Jsem si vědoma toho, že to je plakát k filmu. Ale kniha vyšla tolikrát, že 'recenzi' budu postupně prokládat obrázky.

Anotace: Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F.
Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.

Jakkoli ve škole nadávám na každou přednášku o prevenci drog, knihy a filmy na toto téma úplně miluju. Snad do ničeho se nedokážu tak 'zažrat'. Je to asi tím, že spousta jich je podle skutečnosti. Nebo tím, že se to dělo a děje. Nebo tou psychologií. Nebo něčím jiným...


Každopádně jsem knihu měla přečtenou během jednoho dne. A další tři dny jsem si třídila myšlenky a shrnovala názory na ni. Vlastně stále ještě pořádně nevím, co čem chci psát. Na začátek bych ještě poznamenala, že je strašně těžký tohle s někým rozebírat, protože je spousta lidí, kteří o vás kvůli tomu ztratí mínění. Přitom tenhle druh literatury mi přijde ještě hodnotnější, než ta "klasika". Pardon, nic proti věcem, co bývají v povinné nebo maturitní četbě, já je většinou ráda, ale takový srovnejte si to, co vám dá romantismus a co tohle...

Kniha samotná je jako Christianina zpověď, takže nečekejte úžasný jazyk, spisovné výrazy a vykonstruované věty. Na začátku mi přišlo, že tam není snad jediné spisovné slovo; Christiana prostě tak mluví. Zvyknete si. Většinou je použita ich forma, kdy Chris vypráví, jen občas se tu prolínají dopisy a výpovědi ostatních (Christianina matka, vyšetřovatel...). Ve vydání, které jsem držela v prackách já, jsou potom uprostřed fotografie. Třeba ta hezká mladá holka napravo, co má tak výrazný rysy, je Babsi. Šlapka a narkomanka. A Christianina nejlepší kamarádka.

Nejdříve se dostanete do Christianina raného dětství, kde popisuje, jak se přestěhovali na sídliště v Gropiusstadtu, těžké rodinné poměry, to, jak se nevinné hry, které znala z vesnice, měnily na zvířectva, rvačky a porušování zákazů, protože zábavy pro děti zde bylo minimum. Jak začala chodit do evangelického "Domu středu" a později do Soundu, "nejmodernější evropské deiskotéky".

V Domě středu se Christiana poprvé seznámila s drogami, nejdřív jen "nevinným" hašišem. V Soundu se postupně dostává k další partě a heroinu. Nejdříve si stále ještě myslí, že by "dokázala přestat", že je všechno fajn a že je to jen víkendová zábava, postupně už bez drogy nemůže být a sníží se i ke lžím, žebrání a prostituci. V partě drogově závislých je, zdá se, téměř vše povoleno.

Několikrát se sice z vlastní vůle i na nátlak okolí pokouší závislosti zbavit, ale nikdy se jí to nepovede natrvalo. Někdy proto, že odvyká i se svým přítelem (a odvykat ve dvou je prý strašná kravina), poté proto, že nemá nikoho, kdo by jí mohl pomoci.

Brutální a syrový příběh o životě v tehdejším Berlíně bez příkras. Příběh, který mnou pořádně otřásl, ať si to nepřipouštím. Jako malá jsem o této knížce slyšela a považovala ji za pohádku - nemohla jsem se mýlit víc!

Tohle by mělo být součástí povinné četby a film by měl být součástí přednášek a další prevence. Poutavé, ale děsivé. Zdánlivě povrchní svět zanechávající hluboké myšlenky. Tohle není kniha na zapomenutí, nebo "jo, asi jsem to kdysi četla." Tohle je k přemýšlení. Zapamatování. Nevím, jak se cítí ti, co drogy berou, ale já po přečtení této knihy bych se na herák nedokázala ani podívat. Myslím, že jak se trochu vzpamatuju, přečtu si ji znova, protože tuhle literaturu mám vážně ráda a zrovna Děti jsou tak... tak... Nedá se to popsat. Nevím, jestli se jen ráda nimrám v psychologii, nebo je za tím něco jiného, ale...

No, dnes to bude bez hodnocení. Jak chcete hodnotit něčí život?! Jen malá rada: doporučuji přečíst. To určitě. Ale bez předsudků, s co nejčistší hlavou a obrněním proti děsivým momentům. A zazděním fantazie. Jinak to nebude hezké...

P.S.: Zkoušela jsem tuhle knihu zrecenzovat, ale na něco takového pořádná recenze prostě nejde. Navíc jsem se ze šoku ještě zcela nevzpamatovala. Ale myslím, že by se o tomto příběhu určitě mělo vědět...

Odkazy: 
(Vím, tohle je novinka, a možná z ní nebudete nadšení, ale prostě mi to nedalo).
Zastávám názor, že Blesku se nedá věřit. Ale tohle mě dostalo... -klik.
Kniha byla i zfilmována. Já to zatím neviděla, ale je to v plánu. -klik.
Děti ze stanice Leningradská. Video-dokument na YT. Stále jsem se nedostala k tomu, abych to zkoukla celý, každopádně to prý je fakt něco... -klik.
A konečně něco o samotné hrdince knihy... Ehm, 'hrdince'. -klik
A pár dalších názorů na Databázi knih -klik.

Četli jste? A názory? Jsem jediná, koho to zasáhlo?

10 komentárov:

  1. Jojo, opravdu Erebos doporučuju, nevím sice jak se to skloňuje, ale během příštího týdne bude vyhlášená na mém blogu narozenová giveaway, kdo ví, co bude za ceny, že? =D

    Věřím, že se ti tahle knížka líbila, já osobně teda filmy a knihy na tohle téma nemusím, radši sáhnu po fantasy nebo scifi a něčem "více akčním" =D

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Jééé, giveaway. Super! :) Třeba se mi poštěstí, mám strašně málo knížek a fantasy ještě míň. :D

      Jasně, to chápu. Já taky ráda tu YA literaturu atp., ale skutečný příběhy mě snad nikdy nepřestanou fascinovat.

      Odstrániť
  2. Přesně, Děti ze stanice ZOO bych zařadila do povinné četby. Já knihy s touhle tematikou zas moc nevyhledávám, ale Děti jsem četla, stejně jako Memento od Johna, což taky byl docela silný příběh. Mimo to, Děti ze stanice Leningradská jsem viděla a je to docela síla. Ještě teď, když si na to vzpomenu, tak mi běhá mráz po zádech.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Memento jsem nečetla, ale je to v plánu. :)
      Přijde mi lepší, nechat děcka číst tohle, než klasiku, které stejně neporozumí a která jim jen znechutí to, co se čte do školy, nebo četbu obecně.
      Já si budu muset najít čas a na Děti z Leningradské se dodívat...

      Odstrániť
  3. Som definitívne rozhodnutá, že si to prečítam!
    Čítala som pár negatívnych reakcií, ale ... ja si to proste musím prečítať!

    A vážne sorry, že vám vôbec nekomentujem, samej mi je to blbé, ale nejako mi nejde písať duchaplné komenty k recenziám na knihy, ktoré som nečítala, akurát tak "to si chcem prečítať" alebo "nezaujalo ma to"... A ku knihám, ktoré som čítala... tu je zas moja lenivosť.
    ALe ubezpečujem vás, že to aspoň čítam! XD

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Jasně, to chápu. Byla jsem na tom stejně, až jsem ji pak v knihovně chňapla - a nelituju... :)

      V pohodě, to moc dobře znám. Většinou pak v komentářích okecávámm obálku a zpracování recenze, než se rozjedu a dokážu napsat něco smysluplnýho xD
      Super xD

      Odstrániť
    2. Vidíš, to je fajn nápad, obkecávať obálku... aspoň sa o to budem snažiť xD

      Odstrániť
    3. Ann, Thar - tiež s tým mám niekedy problém.:D Ale tak čokoľvek poteší.:] Minimálne mňa určite.;D A dúfam, že aj obete, ktorým komentujem.
      A thanks za tip s obálkou.:D

      Odstrániť
  4. Četla jsem ji minulý rok v létě a do smrti na to nezapomenu. Její příběh byl tak hrozný, ale zároveň jsem se od toho nedokázala odlepit. Sice se mi to četlo ze začátku špatně, protože jaks napsala, ona tak prostě mluví, ale pak jsem si zvykla. Četla jsem ji v "pracovní" době ve zverimexu, kdy nám nejel počítač a lidí taky moc nechodilo.

    Já. nevím jestli se někdy odhodlám si ji někdy přelouskat znovu, možná tak za rok za dva, ale nelituju. Dalo mi to hodně. Hodně silný zážitek.

    OdpovedaťOdstrániť
  5. Tuhle knížku jsem četla pár let zpátky a musím říct, že je naprosto úžasná! =) A co se týče filmu? Je to asi nejhorší filmová verze knihy, kterou jsem viděla, což je škoda, protože, jak už jsem napsala, tak kniha je úžasná...

    OdpovedaťOdstrániť