21. 11. 2012

R. Ward - Chaos (#2)

Kniha: Čísla - Chaos (Rachel Ward)
Originální název: Numbers 2: The Chaos
Série: Čísla (#2) | Numbers (#2)
Nakladatelství: Egmont, překlad M. Fulková
Vydání: 2011 | paperback | 368 stran

Anotace: Adam je šestnáctiletý kluk, který se vzhledem neliší od svých vrstevníků. Přesto je naprosto výjimečný. Stejně jako jeho matka i on vidí čísla. Když se někomu podívá do očí, vidí je. Zpočátku nevěděl, co znamenají. V den smrti své matky pochopil, že jsou to data úmrtí. Vede si poznámky ve svém bloku, kam zapisuje informace o lidech, s nimiž se setká, a jejich čísla. Na stránkách se neustále opakuje číslo 112027. Je jasné, že ten den se stane v Londýně katastrofa velkého rozsahu, při níž zemřou tisíce lidí.
Osudné datum se neodvratně blíží a Adam se trápí čím dál víc. Neví, co má dělat. Neví, jak varovat lidi, aby Londýn opustili a zachránili si životy. Neodvažuje se o tom nikomu říct, bojí se, že by mu nikdo nevěřil.
Ale není sám, kdo o katastrofě ví nebo ji alespoň tuší. Jeho spolužačku Sáru pronásleduje několik měsíců děsivý sen. Vidí Londýn v plamenech, bortící se budovy, mrtvé a zraněné v sutinách. Sára utíká z domova a Adam ji hledá, až ji konečně objeví v jednom squatu. Společně přemýšlejí, jak katastrofě zabránit a jestli je to vůbec možné. Podaří se jim najít způsob, jak lidi varovat? Pokusí se o to? A bude jejich úsilí vůbec k něčemu?
Obálka, anotace, info - Egmont


Adam, potomek Jem a Pavouka, po matce zdědil její dar. Stejně jako Jem kdysi viděla čísla lidí blízko London Eye, Adam vidí všude kolem sebe 01012027. Prvního ledna roku dva tisíce dvacet sedm se má něco stát - a on netuší co. Pomoci by mu s tím mohla spolužačka Sára, které jeho přítomnost není příjemná a o níž je si jistý, že něco ví. Sára se ale snaží zmizet z povrchu zemského, alespoň pro všechny, kdo ji znali... Dokáže Adam varovat lidi před nebezpečím? A čeho se Sára bojí?

"Je to jenom popel, Val. To neni skutečnej Cyril."
"Vim to, drahoušku," řekne. "Ale spolu s nim sem tam uložila vosum tisíc liber."
Spadne mi čelist.
-str. 322

Čísla 2 jsou nepochybně zvláštní knihou, jinou, než byl první díl. Jen dvě věci zůstaly: Čísla a nespisovnost. Za první fakt jsem byla ráda, druhý jsem spíše proklínala. Ale pojďme se knize podívat na zoubek...

Dějová linie Chaosu není tak úplně odlišná od Útěku. Rozdíl je jen v tom, že Adam a Sára neutíkají spolu, ale sami před sebou, proto jsem nebyla až tak překvapená dějem samotným. Autorka strategicky prozradila některá tajemství už na začátku a jiná nechala na konec, díky čemuž jsem se těšila, až se vysvětlí to a to. I akce zde bylo dost na to, aby upokojila náročnějšího čtenáře, konec mě ale naopak zklamal. Tolik k ději.

(zdroj)
Co bylo zvláštní? To, že jsem si Sáru oblíbila po dvou třech větách, ale k Adamovi jsem zůstávala chladná. Na Pavouka neměl, takže mě tak nějak nezajímal. Zato Sára... Chytrá holka v těžké situaci, nadaná kreslířka s krásným jménem... okamžitě mi byla sympatická a doufala jsem, že z toho vyjde co nejlépe. Musím říct, že se mi přání nakonec splnilo, takže alespoň v jednom ohledu jsem za konec ráda. Obdivovala jsem na ní, jak se dokázala postavit problémům, aspoň nějak. 

Postavy zde byly úplně jiné, takže je neodbudu jen odkazem na recenzi prvního dílu, ale vyjádřím se i k nim (jako bych to už dva odstavce nedělala). Adam... no, důvod, proč ho nemám ráda, bude asi to, že mě naštval hned na začátku a moje sympatie si ani poté nějak nezískal. Co mě potěšilo byl fakt, že Pavoukova babička se v příběhu vyskytla a opět jej oživila. A Sára... o té jsem už mluvila. Chtěla bych jen vyzdvihnout jednu scénu s ní: to, jak si prohlíží svoje dílo (ano, to největší - nechci spoilerovat těm, co knihu nečetli) a vyrovnává se tak se stresem, byl perfektní okamžik.

Styl byl úplně stejný, jako v minulé knize: nespisovný, hrubý, iritující. Nemám nic proti tomu, když si hrdin(k)a dokáže pořádně zanadávat a nemyslím, že teenageři musí mluvit jen spisovně, ale tady byla ta nespisovnost naprosto všude a... já si takovou knihu neužiju. Pokud vám to nevadí, pravděpodobně se vám Čísla budou líbit mnohem víc, než se líbila mně. 

(zdroj)
Konec... opět emoční zátah, ale tentokrát jsem zůstala spíše naštvaná, protože to, jak chladnokrevně Rachel zabila jednu postavu a druhou zranila se mi vážně, vážně nelíbilo. Na oné postavě mi sice nezáleželo tak, jako na Pavoukovi, ale... začínám se děsit trojky, protože Ward dokázala, že jí není nic svaté a klidně zničí město a pozabíjí tolik svých charakterů, kolik bude chtít. Tímhle přístupem si to u mě pokazila například geniální Suzanne Collins, takže... asi tak.

K překladu už jsem se vyjádřila, takže... obálka. Jako obvykle je výstižná, v krásných barvách, výraznější oproti originálu... můžu říct, že se mi vážně líbí. Ta Země u L-ka je víc než trefná a celkově... na obálky Čísel by se dalo dívat dost dlouho, mají vážně krásný design. A čísla jsou samozřejmě i uvnitř... řekla bych, numbers are all around the world.

Klidně si tu sérii přečtěte, nebyla nijak moc špatná. Ale pokud jste vysazení na spisovnost... Za mě to budou tři hvězdičky za to, že jsem se nedokázala pořádně začíst a za ten konec.

4 komentáre:

  1. Máš pravdu, první díl byl prostě nejlepší. Pavouka jsem si zamilovala, oblíbila jsem si i jeho babičku. V druhém díle jsem fandila Sáře, ale Adam mi neskutečně lezl na nervy. A nespisovnost... kapitola sama pro sebe! Ale po druhém díle jsem si na ni přece jen trochu zvykla...

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Nebudeme my sestry...? :D
      Cítím to naprosto stejně, až na to, že mi to přijde nepřirozené pořád. Ale zároveň se svým způsobem těším na třetí díl a jsem zvědavá, jak to Rachel zakončí :)

      Odstrániť
  2. Táto séria má niečo do seba, rada by som si prečítala aspoň 1. diel, stále mi to pripomína film In Time 8D

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Jojo, to jsi zmiňovala - mně trochu taky :D

      Odstrániť