3. 2. 2013

One Bloger Show - Vendea

Milé dámy, vážení pánové! Dovolte mi vám v mojí jedinečné show představit další z vyvolených blogerek, které ve volném čase lítají prsty nad klávesnicí ve snaze napsat knížku. Mým dnešním hostem je Vendea a vy se můžete těšit na vyčerpávající rozhovor s ní, který začíná... právě teď!

Takže, vážení, utište se, sedněte si (stoupat si můžete za chvíli) a nachystejte si tlapky, uvítáme totiž dalšího hosta mojí show! Je jím slečna, kterou můžete znát jako recenzenta, zákeřného diktátora nebo taky zakladatele základny všech nenormálních bloggerů - Knižního kecálku. Prosím tedy o potlesk pro Vende(t)u, která právě přichází... a háže po mně vražedné pohledy. Proto jí předávám slovo, aby také něco řekla. So, co máš na srdci, drahá?
Děkuji, Annie. Zdravím Vás, mí krásní přátelé. Dnes je krásný den, že? Neberte tuhle milou dámu tak doslova, svět jsem ještě neovládla. Doufám, že s námi zůstanete až do konce - to, co by jinak následovalo po vašem odchodu, by nebylo moc hezké, samozřejmě pro vás. *devil look*

Vidím, že všichni okolo moji poznámku a Vendey pohledy pochopili správně, celý sál je na nohou a tleská. Jde vidět, že tě čtenáři nadšeně přijímají. No, jak si uhladíš ten rozparek na šatech a rozhodneš se, že těch pohledů typu 'tak koho zabiju?' (nebo snad 'to je úžasné publikum'?) už bylo dost, mohla bys říct i něco o svém psaní. Především o rychlosti psaní... o té ty něco víš, že ano?
Samozřejmě. Někteří si sice stěžují na mou rychlost, ale dle mého názoru je naprosto v pořádku. Preferuji kvalitu nad kvantitou, a tak se do psaní nenutím. Píšu pouze ve chvílích, kdy přijde inspirace nebo na to mám tu správnou náladu. Moje dílo musí být dokonalé a plné emocí.

 Koukám, že ti - jako správné Vendetě - nechybí sebevědomí a přesvědčení o úspěchu.
Co se týče onoho díla plného emocí, tuším správně, že jde hlavně o Tamed?
Ano. Nejvíce obdivuji knihy spisovatelů, kteří dokáží vytvořit právě takové dílo, které čtenářovi vezme dech a nechá ho naprosto zničeného a ohromeného.

A přesně takové Tamed bude! Nasvědčuje tomu už téma, které sis zvolila. Jelikož ale na nás někteří z diváků zírají s otevřenými ústy, možná bys mohla obecenstvu prozradit, o čem přesně tvoje dílko je?
Na každé střední škole existuje elita Vyvolených, bohatých a krásných, kterých se ostatní bojí a bezmezně je obdivují. Netuší ale, co se děje na pozadí. Hlavní hrdinka patří právě do takové elity. Sledujeme její příběh o tom, jak se vyrovnává se špínou, kterou její kamarádi páchají a kterou páchá ona sama. Příběh čtenářům přibližuje čtenářům problém šikany, který je v dnešním světě naprosto běžný a jaké důsledky může až mít.

...a že o těch důsledcích ví spousta lidí své. Téma, jaké sis vybrala je hodně těžké, temné a závažné. Nad něčím takovým člověk obvykle nepřemýšlí, když se s punčem v ruce směje kamarádčinu vtipu. Jakou tedy potřebuješ náladu pro to, abys dokázala psát?
 Záleží na tom, jakou část zrovna píšu. Jelikož je příběh provázán i nějakými těmi romantickými scénami, tak při těch musím být většinou veselá, k čemuž mi pomáhají romantické písně, například od Taylor Swift. Na zbytek ale musím být v hluboké depresi, abych dokázala přesně vyjádřit pocity, které hlavní hrdinka prožívá. Stejně jako u těch romantických, i tady mi hodně pomáhá hudba.

Tušila jsem to. Jsi ochotná obětovat svému dílu dobrou náladu a pomalu se dostat do depresí (za pomoci hudby a chmurných myšlenek), nebo píšeš jen poté, co se něco stane a hudbou to jen umocníš?
Pokud cítím, že je inspirace, jsem ochotná obětovat i svoji náladu. V takových případech se pak dokážu hodit do pohody i nazpátek, opět s pomocí hudby. Nejdůležitější je ale inspirace.

Ta schopnost hodit se zpět do pohody je záviděníhodná, mohla bys ji rozdávat jako bonus k tvému sebevědomí, kterého máš taky ažaž.
Co ti dokáže přinést inspiraci? Někteří to mají tak, že stačí jedna náhodná věta, jiní se inspirují vlastním životem a zážitky...

Inspiruji se jak ze své minulosti, tak ze svého okolí. Někdy k tomu stačí jedna písnička a bum, je to tam. Nebo debata s kamarádkou a bum, je to tam. Nechávám se také inspirovat knihami, které čtu. Snažím se hledat inspiraci ve všem, dokonce i ve svých snech.

Pak zřejmě znáš ten stav, kdy přijde inspirace a ty u sebe nemáš notebook, dokonce ani papír a tužku. Stává se ti to? Jak to řešíš?
Pak se nedá nic dělat. Pamatuji si to, co jsem chtěla a doufám, že inspirace vydrží. Pokud ne, tak je to smůla, ale i já musím někdy spát nebo být ve škole.

Vendea
Tak to znám, bohužel... No, dost debat o Tamed, jakkoli bych o tomto dílku dokázala mluvit donekonečna, tak mě fascinuje. Goodreads mi ale prozradil, že máš rozepsané ještě něco. Takže... co nám můžeš prozradit o Odlišných?
Odlišní jsou mým prvním celistvějším nápadem. Je to fantasy mixnutá se scifi a nadpřirozenem. Hlavní hrdinka patří mezi skoro vyhynulou rasu, která se skrývá v podzemním světě a snaží se chránit Zemi, která je stále více zamořená negativní energií. Války a nenávist, proti tomu bojují. Ani ten svět ale není dokonalý a hlavní hrdinka se proto pokusí utéct na Zemi. To ale netuší, jak je to pro ni nebezpečné. Na povrchu právě vypukl smrtící virus a jediným lékem by mohla být právě její krev...


Tak to vypadá na naprosto perfektní námět! Já jsem ohromená... vážně mě to zaujalo a už se těším, jak se s tím vypořádáš. Jak se ti píšou Odlišní? A jaké z tvých děl má větší prioritu - nebo to závisí čistě na inspiraci a náladě?
Popravdě se teď spíše zaměřuji na Tamed. Na fantasy teď nemám moc náladu. Pokud jde o psaní Odlišných, tak to celkem jde - první kapitola už je na světě a stejně tak i něco málo z konce knihy. Občas je doopravdy těžké vymyslet něco smysluplného, ale snažím se občas napsat něco z obou knih.

To znám. Dám ti ještě pár zákeřných otázek a pak se snad posuneme i kousíček od psaní. Takže: S hrdiny které z knih sympatizuješ více, která postava ti nejvíce přirostla k srdci?
Mám ráda postavy z obou knih, protože jsou naprosto rozdílné. Z Odlišných mám ráda hlavní hrdinku Friu, která se jen tak nevzdává a bojuje za to, co jí připadá správné. Dále také Daybreaka, druha Frii, který se vzpouzí mezi povinností ke svému skoro vyhynulému lidu a sympatiemi ke své družce. Pokud jde o Tamed, tak tam je volba jasná. Samozřejmě Katya, hlavní hrdinka, která je taky takový malý psychouš jako já a Alexander, který se snaží bránit svou mladší šikanovanou sestru. Je to slaďouš.

Máš odvahu sama sebe ozvačit za psychouše? Klaním se, spousta lidí by jakoukoli podobnost s hrdinkou knihy s takovým tématem popřela.
Neříkám, že je ta podobnost až tak velká, ale Katya pronásledují někteří démoni, s kterými jsem se sama setkala. Ano, občas jsem dost velký psychouš, i když v poslední době jsem na tom hodně dobře a jsem skoro normální. To hlavně dřív.

Prostě: prožila sis svoje...
Teď ti položím jednu velice ošklivou otázku, máš právo mě za ni po skončení show zabít. Připravená?

Samozřejmě.

Vlastně jsem se tě, ehm, ještě nezeptala, jestli svoje díla hodláš po dopsání vydat - tahle otázka předpokládá, že hodláš. Každopádně, jsi perfekcionista, co se týče psaní, takže myslím, že k tomuto scénáři nedojde, ale... Kdyby se stalo, že by tvoje díla několik nakladatelů odmítlo a tys to musela zkoušet dál, které z našich českých nakladatelství by se umístilo až na posledním místě 'pořadníku' těch, kterým zašleš rukopis - a proč?
Ještě jsem o tom tolik nepřemýšlela, takže vlastně ani nevím. Každé nakladatelství má něco do sebe. Popravdě by mi to asi bylo jedno, i kdyby šlo o moje neoblíbené nakladatelství, byla bych vděčná za to, kdyby mi mou knihu vydali. Ještě jsem nic nedopsala, a tak není nutné myslet až TAK dopředu.

Takže, teď bych se ráda zaměřila na otázky, které se nebudou tak úplně týkat psaní, možná se dostaneme i k osobnějším. Potřebuješ pauzu na to, aby ses převlékla a já tě mohla chvilku pomlouvat, nebo celou moji show přežiješ v jedněch šatech? *smích*
Ale prosímtě, přestávku nepotřebuju. Kdo by se také převlékal?

Já bych toho byla schopná, zatím jsem z mojí úžasné garderoby, sponzorované sponzory show, předvedla JEN dvoje černé šaty! A to mi ve skříni čekají třetí a čtvrté a páté a luxusní sukně a... dobře, to vytáhnu příště.
K otázkám. Začneme zlehka, ještě trochu blogově: jak se zrodil nápad narvat knižní bloggery do sims?

Znáš ty chvíle, kdy se ti nechce nic dělat, psát recenze a tak? Tak jsem si zapla svoji oblíbenou hru a ejhle, nevěděla jsem, jak je pojmenovat, tak vznikli blogeři.

Ty chvíle znám až moc dobře. Kdybych je neznala, asi mám samé jedničky a na blogu jsou dvě až tři recenze za den.
Těší mě, že v tom nebyl žádný zákeřný úmysl. Takže pokud bychom se pohádaly, nenajdu se mrtvá (nebo se čtvrtým spratkem), že ne? *smích*
Ale vůbec ne, nemusíš se ničeho bát. Na mučení mám jiné.

Díkybohu. Raději od simíků upustíme, já jsem momentálně spokojená tak, jak jsem teď, takže se v tom nebudu vrtat. Namísto toho ti položím velice intimní otázku: co mi povíš o svých čtenářských a recenzentských (zlo)zvycích?
Většinou čtu naráz více knížek. Je to strašnej zlozvyk, ale nikdy se nedokážu zaměřit pouze na jedno dílo. Těch knih je tolik! Občas mám chuť si přečíst nejdřív konec knihy. Ale to dělám málokdy. Pokud je v knize můj oblíbený pár, hledám nahodile jejich love scény. A u recenzí? Nejvíc času strávím u hledání obrázků - je to přece nejdůležitější!

Ano ano, obrázky. K tomu bych měla co říct, občas se od tématu proklikám k něčemu úplně jinému a v důsledku toho si rozepíšu další dílko a je to prostě tragické. Dost o mně, už zase moc melu.
Kolik peněz zhruba utratíš za knížky? Taky ti koncem každého měsíce peněženka krvácí a zoufale se snaží utéct?

Ani se neptej, záleží jak moc lezu na bazoš, BD nebo chodím do Levných knih. Záleží na měsíci. Ale ano, většinou hodně krvácí.

Ne, že bych se divila. Tak dobře, už tě brzo propustím. Ještě by mě ale zajímalo, zda jsi v blogosvětě poznala nějaké lidi, kterým jsi hrozně vděčná, že se ti 'přimotali do cesty' a chtěla bys jim to říct - rovnou v přímém přenosu?
No jistě, miluju blogery! První dík patří slečně, která mne inspirovala k vytvoření blogu a tou je Abyss. Chce to další srazy! Pak samozřejmě dvě slečny, které se staly mojí druhou rodinou a to Kath s Vildou (promiň, Will :-D). Miluju vás! Nezapomínám ani na mojí Darren lásku Domiku a Suši, pak samozřejmě chat zlatíčka jako jsi ty, Dýlbatorix, Fée, Emily, Nik, Filip, David, Lucy, Amy a tak dále. Miluju vás všechny, zlatíčka! Pokud tu nejste, tak neteskněte, mám jenom děravou paměť!

Já děkuji a myslím, že ostatní zmínění taky, vzhledem k tomu, když jsem je obdařila výhrůžným pohledem, postavili se a tleskají. A tím, že jsi zmínila Darrena, jsi mi docela nahrála, moje poslední otázka bude totiž směřována právě na něj. A protože otázka je poslední, nechám ti úplnou volnost myšlenek, téma Darren Shan, řekni co chceš.
Děkuji. Darren Shan je osobou, která mne už odmala inspirovala. I když jsou jeho příběhy mírně děsivé a hodně lidem se jeho knihy nelíbí, pro mne byl vždy číslem jedna a stal se mým nejoblíbenějším spisovatelem i přes trháky jako Hunger Games. Samozřejmě mám ráda i jiné jako je Meg Cabot, sir Pratchett, Tolkien a podobně, ale Shan tu byl vždycky pro mne. Zvláště jedna jeho postava - Kurda Smolt. Nebudu spoilerovat, ale Kurda je jedním z nejsilnějších charakterů, jaké znám - stál si za svým i přestože věděl, jaké to může mít následky... To je asi vše, co bych k mistrovi hororu chtěla říct

Takže, vážená diktátorko... teda, Vendeo, mockrát děkuju za rozhovor a snad se tu ve studiu ještě uvidíme.

Ukázka z příběhu:
Vendeyina dílka na Goodreads: Tamed (aka Svázaná temnotou, ale pro mě už navždy Tamed) ~ Odlišní 

15 komentárov:

  1. ach bože :D holky :D :D vy jste vážně šílený :D :D
    jinak článěk... naprosto skvělý! :D :D
    No jo V! taky tě mám ráda! ;) :D

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. My víme. A některé z nás (nevím, jak Ven, takže mluvím jen za sebe) se k tomu hrdě přiznávají! :D
      Děkujuuuu :) (Ven si ti poděkuje sama :D)

      Odstrániť
    2. :DMiluju tě, Crepsi! :D

      Odstrániť
  2. *úprimne sa postaví a tlieska* Ani si nemusela diabolsky zazerať. :P
    Tá ukážka, ts, vždy vyberú takú, po ktorej chcem čítať ďalej a ďalej. Na nervy ale páčilo sa mi to, dobre navnadilo
    *cíti sa podivne* Skvelé námety, vyzerá to výborne a tak vôbec, v tom prípade nechápem toľké váhanie nad tým, či to vydať alebo nie, keď to bude hotové.
    Áno, asi iba ja píšem iba preto, že chcem mať doma svoju knihu (to bol prvotný egoistický zámer, potom sa k tomu primiešali ušľachtilejšie dôvody). Lebo ju vydám a basta!
    Prečo takto nepristupujú k veci aj tí, čo vedia písať a píšu, a dlhšie ako mne podobní ukričaní smradi, hm? Nepochopím. :D
    Zaujal ma ten prístup čo sa nálad týka, keď mám ja nejaký náladový výkiv väčšinou nedokážem písať. Toto bolo teda mimoriadne zaujímavé zistenie ale pochopiteľné vzhľadom na celkom náročnú tému.
    Rozhovor je skvelý, veľmi dobre som sa bavila a niekoľkokrát oprskala monitor. Keď oprskám monitor viem, že ide o niečo, čo mi za to stálo. :D Ale vážne fakt, supeer.
    Mohol by prísť aj čarodej...

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Díky :D Nikdo ale nepoukázal na to, že se Tamed seklo.. ale neva :D Momentálně se ale děje tolik věcí, že se inspirace určo najde

      Odstrániť
    2. Já jenom přidám tiché poděkování :)

      Odstrániť
  3. Díkes Vendíku! ;*
    Jinak skvělý článěk, ještě teď se směju od ucha k uchu! :))

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Děěěěkujem :)) Jsem ráda, že moje otázky a Vendetky odpovědi ti zlepšily náladu :)

      Odstrániť
  4. Úplne geniálny článok, vy ste teda dvojica...xD
    A Tamed vyzerá tiež veeeľmi zaujímavo, námet i tá jedna stránka, nech sa darí s písaním.:] (Aj s písaním Odlišných.)

    OdpovedaťOdstrániť
  5. Výborný článok a obe knižky majú zaujímavý námet a som na ne rozhodne zvedavá.
    Dúfam, že sa ti to podarí dopísať a hlavne tých Odlišných. Viac som na fantasy ako na... niečo bez fantasy. Pre mňa by bolo dosť nepríjemné písať o takej ťažkej téme, keďže písanie je môj útek z reality a v žiadnom prípade sa nemám chuť dostať do ďalšej, snáď ešte horšej. Depresie mám tak či tak, preto keď už čítam niečo bez fantasy prvkov, snažím sa vyberať knihy s pozitívnejšími námetmi. Neviem prečo, ale ak je príbeh fantasy, tam mi tak tie krutosti nevadia (S výnimkou Lesa kostí). Možno je to preto, že aj keď tie knihy zbožňujem, viem, že nie sú a ani nikdy nebudú skutočné, čo o príbehoch zo života alebo príbehoch zameraných na realitu povedať určite nemôžem.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Já jen přidám tiché thank you :)

      Odstrániť
  6. Výborný, výborný článok ;)

    OdpovedaťOdstrániť