10/07/2019

Rozhovor: Lusy Adams (Odstíny života)

Mladá česká autorka Lucie Adamová vydala svoju prvú knihu v roku 2011 pod pseudonymom Lusy Adams. Šlo o Odstíny života, prvý diel rovnomennej fantasy série. Vydania druhého dielu sme sa síce nedočkali, no Lusy sa i naďalej venuje písaniu a realizuje sa na internete - viac vám prezradí v dnešnom rozhovore.


Ahoj a vitaj na Booklande! Odkedy ti vyšla tvoja prvá kniha, Odstíny života, ubehlo pár rokov, takže by som ti na úvod chcela položiť za všetkých čitateľov jednu pálčivú otázku – ako to vyzerá s pokračovaním?
Druhý díl Odstínů života s názvem Hodnota krve jsem pro velký zájem čtenářů, kteří mi i po takové době neustále psali, letos přepracovala a začala ho zveřejňovat na svém blogu. Do konce schází poslední dvě kapitoly, takže do poloviny července by mělo být hotovo. Na podzim bych ráda navázala třetím dílem. Příběh Alex bude v mém srdci mít vždycky zvláštní místo a ráda bych ho dokončila a sdílela ho se světem – i kdyby jen internetovou formou. Vydání v papírové podobě v současné době neplánuji, ale nevylučuji, že o něj v budoucnu budu znovu usilovat.


Môžeš nám celkovo priblížiť svoje momentálne spisovateľské aktivity a projekty?
Na konci dubna jsem dokončila Bez duše, příběh ze stejného světa jako Odstíny života, který je namísto lovců zaměřený na čaroděje. Rukopis jsem poslala na posouzení do nakladatelství a čekám na jejich vyjádření, jestli budou mít zájem o vydání. V mezi čase se soustředím na dokončení OŽ 2, a posléze bych ráda přepracovala urban fantasy příběh o nájemné vražedkyni, který jsem napsala před pěti lety, a začala ho připravovat na poslání do nakladatelství. Pak pravděpodobně přijde na řadu druhý díl Bez duše, nebo některý z dalších deseti nápadů, co se mi honí hlavou. Potřebovala bych se naklonovat, protože absolutně nestíhám pracovat na všem, na čem bych pracovat chtěla.


Vráťme sa na chvíľu k OŽ – aké sú tvoje skúsenosti s vydávaním knihy? Zmenila by si teraz niečo?
Rozhodně bych před vydáním na knize víc zapracovala. OŽ jsem vymyslela ke konci roku 2008, ale opravdu jsem se mu začala věnovat až o rok později. Nabídka na vydání mi pak prakticky spadla do klína. S psaním jsem začínala a netušila, že jakmile dopíšete knihu, není ještě ani zdaleka hotová, ale jedná se o tzv. první draft, který musí projít několika koly úprav a přepisování, než je připravený k vydání. OŽ prošly jedním kolem korektury chyb a šly rovnou do tisku. S odstupem času můžu říct, že na té knížce je to bohužel poznat. O to víc jsem si dala záležet na Bez duše a snažila se rukopis vypilovat k dokonalosti, než jsem ho vůbec někam posílala.


Čo ťa viedlo k rozhodnutiu zasadiť OŽ do zahraničného prostredia a plánuješ (prípadne skúšala si) niekedy napísať aj príbeh odohrávajúci sa v Čechách?
Důvody byl jednoduchý – nedokázala jsem si představit, že bych psala urban fantasy o Honzovi a Aleně, který se odehrává např. v Brně. Když jsem OŽ začínala psát, podobné příběhy zasazené do Čech prakticky nevycházely. Teď už se situace trochu změnila, ale pořád to není úplně běžné. Jeden příběh zasazený do Čech mám vymyšlený, ale jedná se o postapo, takže mám dost volnou ruku s reáliemi a spoustu věcí si můžu upravit dle potřeby. Jinak zatím zůstávám věrná zahraničnímu prostředí.


A čo žánre – plánuješ ostať vo vodách YA fantasy alebo si otvorená iným žánrom?
Vody YA jsem prozatím opustila a přesunula jsem se k New Adult, která je cílená na trochu starší čtenáře a hlavní hrdinové řeší jiné problémy, a adult knihám. Co se žánru týče, urban fantasy mám nejraději a dlouho jsem se soustředila výhradně na něj, ale v poslední době čím dál tím víc zabředávám i do jiných žánrů. Nedávno jsem začala pracovat na contemporary romance, protože tyhle knížky jsou pro mě dokonalé oddechové čtení, tak proč si nevytvořit vlastní? V blízké době bych taky chtěla dokončit postapo příběh, který jsem rozpracovala loni v listopadu.


Ako vyzerá tvoj proces písania? Čo ťa baví najviac a čo naopak najmenej?
Nejvíc mě baví vymýšlet příběhy a nejmíň sednout a psát. :D Pokud sami nepíšete, je těžké představit si, kolik hodin práce za knihou doopravdy stojí – a to ani nemluvím o editacích a korekturách. Napsat deseti tisíce slov nezvládnete za den a najít motivaci v psaní pokračovat je pro mě docela problém. Ráda mám totiž všechno hned a nedokážu se smířit s představou měsíců a měsíců práce, než uvidíte nějaký výsledek. Proto poslední dobou víc prokrastinuji, než píšu. Nedávno jsem naštěstí zjistila, že nutit se do psaní každý den pro mě nemá smysl a mnohem produktivnější jsem, když si vyberu jeden až dva dny v týdnu, které celé zasvětím psaní, a zbytek dní se můžu flákat a čerpat energii na další psací maraton.


Pri pohľade na tvoj bookstagram je jasné, že okrem písania tiež rada čítaš – ktorú knihu by si momentálne najradšej odporučila každému a prečo?
Z knížek, které jsem přečetla letos, by to byla určitě Poison Study od Maria V. Snyder. Je to první díl třídílné série, kterou už jsem před lety četla, a teď si připomněla, proč ji mám tak ráda. Tak dopodrobna propracovaný svět a reálné charaktery se jen tak nevidí a knížky si určitě zaslouží víc uznání. Z knih, které vychází u nás, bych vyzdvihla série Kate Daniels a Mercy Thompson, které jsou dle mého jedny z nejlepších urban fantasy na trhu.


Existuje nejaké dielo (kniha/film/seriál/čokoľvek), ktoré ťa vyslovene ovplyvnilo, či už ako autorku alebo ako človeka? Ak áno, ako?
Podle mě člověka ovlivňuje všechno, co vidí a slyší a dělá, i když se to často stává podvědomě. Spisovatele může inspirovat úplná maličkost, třeba hláška, co slyšel, nebo rozpadlá budova, kolem které prošel, a na jejím základě dokáže vytvořit propracovaný příběh, jak se ta myšlenka postupně rozrůstá a větví. Mám ráda spoustu autorů, knížek, seriálů a filmů, ale neřekla bych, že mě některý ovlivnil sám o sobě, ten vliv je kolektivní.


Na zmienenom bookstagrame zatiaľ nefunguješ dlho – čo ťa priviedlo k rozhodnutiu založiť si ho?
Protože hodně čtu, chtěla jsem mít místo, kde se o svoje názory můžu podělit a vést diskuze s dalšími knihomoly. Zároveň jsem si tím nechtěla spamovat svůj hlavní účet, který je zaměřený na můj osobní život a psaní, takže založení bookstagramu byla jasná volba.


Na záver mám ešte otázku, ktorá neminie asi žiadneho autora: máš nejaký univerzálny tip pre nádejných domácich spisovateľov?
Psaní je jako každý jiná dovednost – musíte ji poctivě cvičit, abyste se v ní zdokonalili. Takže pište, pište, pište a nikdy se nevzdávejte.


Lusy ďakujem pekne za rozhovor a nezabudnite ju navštíviť na jej webe, facebooku, goodreads či osobnom alebo knižnom instagrame!

fotka & obálka z autorkinho webu

2 komentáre:

  1. Autorku, ani knihu neznám, ale podobné rozhovor si vždycky přečtu moc ráda :)

    OdpovedaťOdstrániť