V dnešnom rozhovore urobíme malú výnimku a zablúdime na český knižný trh. Ak ste zatiaľ nedržali v ruke knihu od Lusy Adams, možno ste o nej počuli aspoň prostredníctvom môjho Instagramu, kde sa jej meno skloňuje dosť často, pretože pre ňu tvorím obálky.
Lusy začínala pred mnohými rokmi ako autorka „z vydavateľstva“,
no po dlhej prestávke sa vrátila na trh s podtitulom „samovydavateľka“.
Dnes má na konte tri papierové knihy vydané vlastným nákladom – dva diely
mestskej fantasy série Odstíny života a jej spin-off Bez
duše, dostupné aj ako e-knihy. Lusy nespomaľuje, dokonca sa čoskoro vrhne na
zahraničný trh s novým žánrom (a nie, nemyslím tým ten slovenský). Čítajte
ďalej a dozviete sa viac.
Najnovšie informácie o Lusinej tvorbe získate na jej českom
alebo anglickom Instagrame a sledovať ju môžete aj na TikToku.
 |
| © Lusy Adams |
To je právě hrozně těžká otázka. :D Nedokážu určit přesný moment nebo podnět, ale vzpomínám si, že už jako malá jsem psala krátké povídky. Takže asi divoká představivost a neschopnost utišit hlasy v hlavě jinak, než jejich příběhy přenést na papír.
2. Medzi vydaním svojej prvej knihy Odstíny života (2011) a vydaním jej prepracovanej verzie (2020) a následne i dlho očakávaného pokračovania Hodnota krve (2021) si si dala pomerne dlhú pauzu. Čo ťa presvedčilo, aby si sa po takej dobe vrátila k písaniu?
Fanoušci. Hodnotu krve
jsem začala psát hned po prvním vydání Odstínů života, ale protože se
nakladatelství k ničemu nemělo a ani po roce se nedokázali vyjádřit, jestli
druhý díl mají zájem vydat, od psaní mě to na dlouho odradilo. Začala jsem se
věnovat jiným příběhům, a přestože jsem se k Hodnotě krve několikrát
vrátila, chyběl mi hnací pohon, abych knihu dokončila, a cca v polovině ji
odložila. Byla jsem rozhodnutá příběhu nadobro nechat být, ale i po letech si Odstíny
života nacházely nové čtenáře a pořád mi chodily dotazy na pokračováni, což
mě nakonec zlomilo a ke knize jsem se vrátila.
3. Mala si možnosť vyskúšať si vydanie knihy tradičnou cestou
cez vydavateľstvo aj vydanie knihy na vlastné náklady. V čom vidíš výhody a
nevýhody oboch týchto foriem vydávania?
Klasické nakladatelství je vhodné
pro ty, co chtějí jen psát (a editovat, samozřejmě) a posílat knihy na pulty
knihkupectví. O všechno ostatní se stará nakladatelství, včetně financování.
Bohužel tím ale taky přicházíte o hlavní slovo a často musíte ve svém příběhu
dělat změny, které se vám úplně nelíbí. U samonákladu je všechno na vás – což
je výhoda i nevýhoda zároveň. Vše si sice můžete udělat podle svých představ,
od výběru spolupracovníku po vzhled obálky a volbu distribuce, ale veškerá
práce a finanční zátěž zůstává na vás. Pokud tedy nejste ochotni své knize
věnovat hodiny a hodiny práce a (deseti)tisíce korun, samonáklad není pro vás.
4. Ako vyzerá samovydavateľský proces v tvojom podaní? Čo je
pri ňom pre teba najväčšou výzvou? Máš už nejaké tipy alebo rady pre tých,
ktorí by sa chceli vybrať rovnakou cestou?
Největší výzva je vždycky knihu
vůbec napsat. Pak následuje několikero přepisování (první většinou větší, každé
další už se zmenšuje a poslední jsou jen kosmetické úpravy) na základě poznámek
mých věrných beta čtenářů. Jakmile jsem s knihou spokojená, dělám dvě kola
korekce, a poté rukopis odesílám na korekci ke kvalifikované osobě. Jakmile se
mi vrátí, znovu a naposled knihu čtu a opravuju věci, co nám mohly uniknout.
Mezitím se samozřejmě tvoří obálka a pracuje se na propagaci. Jakmile je kniha
hotová, předávám ji na zalomení a posléze do tiskárny. Je to časově i finančně
hodně náročný proces, ale s výslednou knihou jsem pak maximálně spokojená,
protože vím, že jsem nemusela nikomu uhýbat, jen abych zapadla do nějaké
škatulky nebo měla větší marketingový potenciál.
A co bych poradila ostatním?
Hlavně pevné nervy a šťastnou ruku při volbě spolupracovníků. Nechte si na
všechno víc času, než si myslíte, že budete potřebovat, a za ničím se nežeňte.
První ani druhý draft se nevydává. Chcete svoji knihu pořádně vymazlit,
než ji pošlete do světa, jinak vám to čtenáři vrátí. Stejně tak nechcete šidit
korekci nebo kvalitu tisku. Knihu s deseti chybami na každé straně, která se po
prvním přečtení rozpadne, si lidi budou sakra pamatovat a potom si dobře
rozmyslí, jestli si od vás ještě něco koupí.
5. Niektorí to o tebe možno nevedia, ale vo svojom šuplíku
schovávaš množstvo rozpracovaných príbehov. Kde berieš všetky tie nápady?
Tuhle otázku dostávám neustále a
přála bych si na ni mít přímou odpověď, ale bohužel netuším. V hlavě se mi
prostě objeví zrníčko nápadu (může jít o bod děje, postavu nebo útržek
rozhovoru) a čím víc do něj šťourám, tím víc roste a roste, dokud nevznikne
kompletní základ příběhu, na kterém během psaní stavím.
6. Ako postupuješ, keď sa rozhodneš premeniť jednoduchý
nápad/myšlienku na plnohodnotný príbeh? Plánuješ dej a robíš si prieskum alebo
tomu dávaš voľný priebeh?
Nepíšu si osnovu jako takovou,
ale sepisuju si věci, které vím, že chci, aby se staly. Tohle pak používám jako
mapu a jednoduše mezi sebou dané body spojuji. Spousta věcí mě napadá až během
psaní, takže je postupně do „osnovy“ doplňuji a dle potřeby ji upravuji. Dřív
jsem do psaní chodila naslepo a knihu jsem taky napsala, ale bylo pak potřeba
podstatně víc editování, takže jsem postup změnila a zatím se mi to osvědčilo.
7. Dnes už nie je tajomstvom, že si sa rozhodla napísať ďalší
román v angličtine. Čo ťa motivovalo vyskúšať iný jazyk? A aký je rozdiel
medzi písaním v češtine a v angličtine?
Angličtinu vnímám jako běžnou
součást života, protože anglicky čtu a sleduji filmy/seriály. Navíc jsem rok
žila v Anglii a dva a půl roku měla anglického přítele, takže jsem se i
patřičně procvičila v praxi. Jsem ve stádiu, kdy mě spousta věcí napadne
nejdřív anglicky, protože mají prostě výstižnější idiomy a angličtina je skvělá
na dvojsmysly. Často se mi tak během psaní stává, že rozhovory vymýšlím
anglicky a posléze je přepisuji do češtiny. To byl hlavní podmět zkusit napsat
celou knihu v angličtině – společně s vidinou širšího publika, které bych
potenciálně mohla získat.
Psaní v angličtině mi jde
překvapivě snad lépe jako česky, i když to bude spíš žánrem. :P Contemporary
romance je na psaní prostě jednodušší než urban fantasy. Rozhovory
profrčím na první dobrou, ale pak se k textu musím vracet a dopsat popisy, aby
to nepůsobilo okleštěně. Ten stejný problém mám ale i v češtině, takže to
nebude jazykem, ale člověkem. :P
8. Na čo všetko sa teda môžu v blízkej dobe tešiť tvoji
čitatelia? Chystáš sa vydávať už len elektronické knihy alebo sa dočkáme aj ďalších
paperbackov, napriek súčasnej náročnej ekonomickej situácii vo svete?
V září oficiálně vydávám svoji
první anglickou romanci, Nightmare Neighbor, na Amazonu (od 8.8. je kniha
dostupná na mém e-shopu) a příští rok snad bude i česky. U tohohle žánru (contemporary
romance) budou zatím jen e-knihy, ale časem doufám i ve fyzické kopie,
protože od papírových knih upustit rozhodně nechci. Vzhledem k finanční
náročnosti je bohužel nedokážu vydávat tak rychle a v takovém množství jako
e-knihy. Zatím na podzim/zimu plánuji papírově druhý díl Mackenzi Sinclair,
který je momentálně jen elektronicky, a na příští rok snad trojku Odstínů
života.
Ďakujem Lusy, že si na mňa našla čas a prajem jej veľa úspechov na domácom i zahraničnom trhu. Jej anglický román Nightmare Neighbor sa dá predobjednať na Amazone, ale ak sa vám naozaj nechce čakať na preklad a nemáte problém s angličtinou, môžete si ho už dnes zakúpiť na Lusinom e-shope za české koruny alebo za eurá. Na jej e-shope nájdete aj e-knihu Bez dechu, čo je druhý diel mestskej fantasy o čarodejnici Mackenzie Sinclair, a všetky ostatné Lusine paperbacky a e-knihy.
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára